K osobě šéfa služebny gestapa v Pardubicích Gerharda Clagese
Do Pardubic byl přemístěn už v červnu 1939, kdy nahradil velitele tzv. einsatzkommanda JUDr. Constantina Canarise, příbuzného náčelníka německého abwehru admirála Wilhelma Canarise.1) Clages proslul zaváděním brutálních metod vůči zatčeným českým občanům. Se svým zástupcem vrchním kriminálním sekretářem, SS-untersturmführerem Waltrem Lehnem byli postrachem pro ty, kteří se dostali do jejich moci. Clages byl kariérista, člověk toužící po moci a bohatství. Jeho negativní charakterové vlastnosti se u něj projevily zejména po atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-obergruppenführera Reinharda Heydricha.
V Pardubicích byla základna paraskupiny SILVER A s velitelem nadporučíkem Alfredem Bartošem. Když se gestapu podařilo proniknout do sítě pomocníků této skupiny, Gerhard Clages velmi ožil a vynikal pracovní horlivostí, i když do té doby býval v práci povrchní, jak tvrdila jeho sekretářka Irma Helena Kautzová – do kanceláře chodil pozdě a pracoviště brzy opouštěl. Jeho zálibou bylo dokonalé oblékání, ženy, alkohol a hony.2)
Při zatýkání mnoha českých vlastenců 20. června 1942 se Clages osobně zúčastnil výslechů, zatčené týral a nařizoval, aby tak činili jeho podřízení. Jezdil po bytech svých obětí a zde si bral pro sebe cennosti. Vypověděl o tom jeho osobní řidič Gerhard Schmecktal.3) Clages ukradl dokonce zatčenému Arnoštu Košťálovi, majiteli hotelu Veselka, snubní prsten a ještě se tím cynicky chlubil jeho manželce Jarmile Košťálové. Byl to také Clages, který navrhl nadřízeným v Praze srovnat se zemí osadu Ležáky,4) v které měl parašutista Jiří Potůček-Tolar vysílačku „Libuši“.
Clages měl rozhodující podíl na likvidaci osady Ležáky a zavraždění jejích obyvatel – tento zločin inicioval, zajistil ho organizačně a osobně se ho zúčastnil. Ve své poválečné výpovědi řekl příslušník pardubického gestapa Ludvík Schulze o záměrech na likvidaci Ležáků: „Komisař Clages a vrchní tajemník Walter Lehne věc přísně tajili a jen stále telefonovali s vojenskými úřady a Schutzpolizei. Clages byl pro to, aby celá vesnice byla vyhozena do povětří a k tomu potřeboval vojsko. Pro technické nesnáze z tohoto plánu sešlo, a proto bylo usneseno, že se osada vypálí. Lehne, který byl ještě brutálnější než Clages, navrhoval úřadovně, aby se lidi v Ležácích nechali v domech a pak aby bylo vše zapáleno.“5)
Ve středu 24. června 1942 pardubické gestapo vypálilo osadu Ležáky a týž den bylo nedaleko Zámečku v Pardubicích zastřeleno 33 obyvatel Ležáků – 18 žen a 15 mužů. Čtyři osoby z Ležáků a dalších více než čtyřicet spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července 1942. Všech 13 ležáckých dětí bylo odvlečeno – po válce se vrátily jen dvě, ostatních 11 dětí bylo zavražděno 25. července v plynovém voze v Chelmnu.6)
Kriminální komisař Gerhard Clages, jehož zásluhy na likvidaci Ležáků byly oceněny povýšením na SS-hauptsturmführera,7) byl v březnu 1944 převelen na území nacisty obsazeného Maďarska. V Budapešti byl zařazen k IV. oddělení velitele bezpečnostní policie, tedy ke gestapu, a byl zapojen do Himmlerovy akce zvané „zboží za krev, krev za zboží“, kdy maďarští židé měli fungovat jako rukojmí, jako zboží směnitelné především za politické hodnoty. Politická jednání o separátním míru měla probíhat pod rouškou humanitárních jednání, jakoby šlo o záchranu židovského obyvatelstva. Jednalo se o podvodný manévr, kterému byl dán punc věrohodnosti všemi prostředky. Je proto nutné brát s rezervou i ostražitostí některé náznaky objevující se v zahraničí o tom, že Gerhard Clages pomáhal židům v Budapešti. Při eventuálních snahách o glorifikaci Clagese za jeho údajné „záslužné“ činy nelze v žádném případě pominout zločiny páchané na občanech Československa. Nelze dopustit, aby tento ležácký vrah byl uctíván kdekoliv na světě.
Pro své dřívější zásluhy a profesionální zkušenosti byl Clages zapojen do akce „Panzerfaust“ (úplné obsazení Budapešti) a zvláště pak do akce „Micky Maus“, kterou osobně vedl specialista na únosy a teror, SS-obersturmbannführer Otto Skorzeny.8) V tomto podniku šlo o to, zmocnit se M. Horthyho ml. a využít jej jako rukojmí pro vydírání jeho otce, aby pokračoval ve válce po boku Německa. Při této akci padl 15. října 1944 v Budapešti Gerhard Clages. V poválečných vzpomínkách důstojník SD Walter Hagen uváděl, že v Budapešti padl Otto Clages9) a není tedy vyloučeno, že od něho čerpali chybné jméno další autoři. Při tom šlo o Gerharda Clagese, vedoucího služebny gestapa v Pardubicích, a nikoliv o Ottu Clagese/Klagese. Svědčí o tom řada skutečností – např. Clagesova manželka Johanna v odpovědi na smuteční kondolenci příteli rodiny statkáři Josefu Petružálkovi z Libanic u Chrudimi lituje smrti svého manžela.10)
Je třeba znát jména těch, kteří se podíleli na perzekuci a vyvražďování českých vlastenců, jejichž památku je naší povinností chránit. Zapomínání je cestou k přijímání zkresleného obrazu dějin – z Clagese by se časem mohl stát hodný nacista zachraňující budapešťské židy.
Jitka Gruntová
Poznámky
1. KRUHLICH, František – VAŠEK, František: Zločiny gestapa, SD a německé kriminální policie ve východních Čechách. Rukopis, s. 9. V archivu autorky.
2. Státní oblastní archiv v Zámrsku (dále jen SOA Zámrsk), fond Mimořádný lidový soud (dále jen MLS) Chrudim, Ls 601/46 – Irma Helena Kautzová (nar. 10. 2. 1913). – Překlad výpovědi Irmy Heleny Kautzové.
3. SOA Zámrsk, MLS Chrudim, Ls 937/46 – Gerhard Schmacktal (nar. 27. 4. 1913).
4. KRUHLICH, František – VAŠEK, František, c. d. s. 281 an.
5. SOA Zámrsk, MLS Chrudim, Ls 994/46 – Ludvík Schulze. – Vlastnoruční výpověď Ludvíka Schulze.
6. Historie osady Ležáky. Památník Ležáky. [online] [cit. 13. 5. 2021]. Dostupné z: http://www.lezaky-memorial.cz/pamatnik/pietni-uzemi/historie-osady-lezaky/.
7. KRUHLICH, František – VAŠEK, František, c. d., s. 281.
8. SKORZENY, Otto: Geheimkommando Skorzeny. Hamburg 1950, kap. XIV. od s. 225.
9. HAGEN, Walter: Die geheime Front. Linz, Wien 1950. (Hagen alias Höttel, důstojník SD, uváděl, že v Budapešti padl Otto Clages a není tedy vyloučeno, že od něho čerpali chybné jméno další autoři. Gerhard Clages – Otto Clages/Klages je táž osoba.)
10. SOA Zámrsk, MLS Chrudim, Ls 54/48 – Josef Petružálek (nar. 29. 3. 1898). – Dopis Johanny Clages ze dne 6. 12. 1944 rodině Petružálkově.
Gerhard Clages (za psacím stolem) a jeho zástupce Walter Lehne (archiv autorky)