Qui bono
V květnu 2020 si připomeneme 75. výročí od slavného dne 9. května 1945, kdy Praha a s ní všechen náš lid vítali své osvoboditele, vojáky Rudé armády, kteří společně s vojáky protihitlerovské koalice triumfálně škrtli potupné důsledky Mnichova a následného 15. března 1939, který byl počátkem okupace českých zemí německou armádou.
Historické události a životní zkušenosti naučily generaci dříve narozených vážit si života v míru a relativním bezpečí. Odkaz těch, kteří bez ohledu na národnost, politickou příslušnost, rasu i náboženství, bez ohledu, zda bojovali na východní, či západní frontě proti nenáviděnému nepříteli a neváhali v tomto boji obětovat to nejcennější, svůj život, by měl zůstat varovným mementem především pro mladší generace. Ne pro naše zbožné přání, ale pro to, aby se neopakovala historie a nedošlo k naplnění slov: Národ, který si neváží své historie a nenachází v ní poučení, je odsouzen k tomu, prožít ji opakovaně. K tomuto zamyšlení mě vedou dvě od sebe časově vzdálené a na sobě nezávislé události. Na straně jedné jde o evidentní snahu přepisovat historii, kdy v podání paní Jourové je zcela jasný agresor fašistické Německo a na straně druhé oběť následné agrese SSSR obviňován rovným dílem ze zločinu rozpoutání druhé světové války. Ztratila snad paní Jourová soudnost? Jen člověk mdlého rozumu může přistoupit k takovéto argumentaci. Doporučuji proto paní eurokomisařce přečíst si kapitolu „Dvojí přelom v sovětské politice“ z knihy Paměti Dr. Edvarda Beneše.
Na straně druhé jde o zcela licoměrný a vzhledem k událostem i odsouzení hodný skutek starosty Prahy 6, který neváhal využít současné krizové situace v životě lidí celé naší země, ale především obyvatel Prahy, k odstranění pomníku maršála Koněva. Zde nejde ani tak o odstranění sochy maršála, jako spíše o odstranění symbolu vděku a poděkování obyvatel Prahy svým osvoboditelům. Proč v úvodu slova licoměrný a odsouzení hodný? Jak jinak chápat časovou souvislost odstranění sochy na straně jedné a slova pana starosty, že jeho počínání je vedeno snahou a péčí o zabránění poškozování sochy vandaly. Proč pan starosta nepřijal za své doporučení tak protřelého politika, jakým je starosta městské části Praha-Řeporyje, který má zcela jasno. Pamětní desku instalovanou nedávno v této městské části, potažmo sochu maršála v Praze 6 zcela spolehlivě ochrání před vandaly kamerový systém. Neměl by snad pan starosta věnovat trochu svého času a navštívit místnost na
svém úřadu, kde jsou jako panelová výstava uchovávány fotomateriály historických dokumentů a fotografií pod názvem Děti nepřátel říše a osvojit si něco málo z historie tak bolestné pro naše národy a osvěžit si v paměti skutečnost, jak lehce jsme svobodu pozbyli, a za jakého úsilí a lidských obětí byla znovu vybojovaná zpět?
Co spojuje tyto události? Zcela jasná snaha o přepisování historie a úlitba těm politickým silám, které přímo bytostně nesnášejí jakoukoliv zmínku o úloze a významu SSSR při porážce fašistického Německa a jeho spojenců. Zamrzli v nenávisti. Vše, co bylo sovětské, co bezmezně neměli rádi, zaměnili za to ruské. Jako velmi nebezpečná se přitom jeví snaha o mezinárodně politickou izolaci a zatlačování Ruska, harašení zbraněmi na jeho hranicích. To vše ve svých důsledcích bezprostředně ohrožuje mír. Ukazuje se, že fašismus nebyl zcela poražen a že imperialismus vyvolal k životu jeho další verze. Pamětníků té druhé války rychle ubývá, a tak snaha po falešné interpretaci dějin je hlavní zbraní současných pseudo historiků. Můžeme se dnes a denně v televizi i v některých dalších mediích přesvědčit, jaké manipulaci jsme podrobováni. Je smutné a přímo tragické, že se záměrně překrucují události a historická fakta, bourají se pomníky, symbolizující úctu a vděk těm, kteří položili život za osvobození Československa. Braňme historickou pravdu, nepřipusťme zkreslování dějin, postavme se proti hulvátství a znevažování role Rudé armády při osvobozování Československa a Prahy, bojujme aktivně za mír. Vždyť to je přímo posláním a úkolem každého člena naší organizace ČSBS.
Danuta Šulcová,
předsedkyně OV ČSBS Trutnov, členka ÚV ČSBS, signatářka platformy