Dopis členům ÚV ČSBS
Vážené sestry, vážení bratři,
konec roku pomalu klepe na dveře s nutkáním ukončit neuzavřené záležitosti jakéhokoli druhu. Patří k nim i jeden bod z plenárního zasedání, které se bohužel kvůli pandemii koronaviru neuskutečnilo. Onen bod se týká vámi již odhlasovaného souhlasu se vznikem další oblastní organizace našeho svazu v Praze 6. Předcházela jí žádost podepsaná mimo jiné bratry Kiesewetterem, Minářem, Mrázkem a Balabánem, bývalým tajemníkem stávající a zatím jediné oblastní organizace, jejíž oblastní výbor dosud sídlí v Bělohorské ulici 78 v Praze 6.
V žádném případě nemám sebemenší námitky vůči tomu, aby v Praze 6 vznikl „konkurenční podnik“. Velmi mne ovšem způsob, jakým ctihodní bratři usilují o vznik nové oblastní organizace, udivuje a zejména rozum zůstává stát nad důvody, jež ji motivovaly. Největší rozpaky vzbudilo i vyjádření bratra Miloše Balabána, zvláště co se týče budoucí činnosti nově vzniklé oblastní organizace. Vzhledem k obsáhlosti si dovolím citovat jednu větu z jeho doplňujícího vyjádření k předmětné žádosti:
„Především pak chceme vykonávat svou činnost plánovitě a svou činnost vést v pevném rámci jak celé ČSBS Praha 6/II, tak v našich podmínkách. V posledních třech letech stávající organizace v tomto smyslu neudělalal vůbec nic a vede tak smysl skutků našich předků do historického zapomnění.“
Vznáším proti tomuto nehoráznému tvrzení, jehož autorem je bratr Miloš Balabán, co nejostřejší protest. Bohužel on sám se za tu dobu, co jsem předsedou oblastní organizace, na práci vůbec nepodílel, nezúčastňoval se žádných akcí, byl jen pasivním členem, omezujícím se jen na placení příspěvků. Tudíž nemohl a nemůže vědět o mých četných aktivitách a ani se neobtěžoval se mě zeptat a uvěřil nepravdám, které se o mě šíří, z důvodů mě naprosto neznámých a zcela nepochopitelných.
Působím už od roku 2017 jako průvodce v památníku „Pečkárna“, kde při každé příležitosti připomínám historii „Tří králů protinacistického odboje“. Rok jsem pracoval ve funkci předsedy HDK. V roce 2019 naše oblastní organizace navázala úspěšnou spolupráci se ZŠ Petřiny-Jih v Praze 6, jejímž výsledkem byly mimo jiné dvě úspěšné prohlídky zmíněného památníku. Tím pochopitelně výčet aktivit zdaleka nekončí a tento, byť krátký, přehled usvědčuje bratra Miloše Balabána ze lži, kterou – ač si to neuvědomuje – dehonestuje i nesmazatelnou památku svého prastrýce, jednoho z tří statečných „Tří králů“.
Výše uvedené skutečnosti vypovídají nepěkné věci o něm samotném, a nejen o něm, i když v tomto směru vynášet kategorické soudy mi naprosto nepřísluší.
Vážené sestry, vážení bratři, velmi mne mrzí a naplňuje smutkem, že jste dopisu zmíněného bratra uvěřili, aniž jste se obtěžovali ověřit, do jaké míry odpovídá skutečnosti, a váš postoj jste až na výjimky posvětili hlasováním per rollam.
Původně jsem nepředpokládal, že se v řadách našeho svazu, s jeho posláním a tradicí, najde člověk, který se sníží k tomu, že propůjčí své jméno a autoritu k publikování nepravd a nepodložených pomluv. Navíc člověk, který nosí jméno slavného předka, o jehož památku a odkaz ČSBS pečuje a dbá, aby nebyl zapomenut a předán příštím generacím.
Tato okolnost tragiku celé záležitosti notně umocňuje.
Milan Vichta, předseda OV ČSBS Praha 6
Poznámka
Mezi zakladateli další oblastní organizace v Praze 6 jsou někdejší členové dosavadní oblastní organizace, kterou opustili. Zřízení nové oblastní organizace v Praze 6 evokuje domněnku, že bylo třeba získat do ústředního výboru zástupce nakloněného vedení ČSBS, a tím hlas podporující jeho návrhy. Počet členů nové oblastní organizace je totiž podle Stanov ČSBS dostačující na založení základní organizace (minimálně 10 členů) možná i jen základní skupiny, o čemž nerozhoduje ústřední výbor, ale příslušná oblastní organizace.