Jak zlepšit webové stránky svazu
Dne 21. 12. 2020 jsem z mailové adresy press.csbs@seznam.cz obdržel výzvu, abych nějakým návrhem, podnětem atp. pomohl zlepšit webové stránky ČSBS (https://www.svazbojovniku.cz/): „Budeme rádi když nám pošlete nové podněty, nebo návrhy k naší práci.“ Podepsán byl Ioannis Sideropulos, tiskový mluvčí, který patrně za tvorbu webových stránek odpovídá. Nechám stranou, že tiskový mluvčí ve své jednověté výzvě umístil jedinou čárku, která ve větě být má, na nesprávné místo – no, stane se … ale tiskovému mluvčímu?
Ale k věci, tedy k webovým stránkám. Propagace činnosti našeho svazu by ve třetí dekádě 21. století měla využívat především současné nosiče informací. Webové stránky k nim patří. Musejí ale být kvalitní, jejich obsah nesmí být ostudou.
Zaprvé: Webové stránky ČSBS by měly obsahovat pravdivé informace
Rubrika „Kontakty“, podrubrika „Ústřední kontakty“: Jako jeden z místopředsedů svazu je uveden RSDr. Miroslav Mikulčák, který však nikdy nebyl do této funkce ústředním výborem zvolen – jeho volba na jednání dne 19. 6. 2019 neproběhla regulérně, protože ústřední výbor nebyl usnášeníschopný, neboť nebyl přítomen potřebný počet jeho členů.
Podobně do funkce předsedy ekonomické komise nebyl ústředním výborem volen a tedy ani zvolen Martin Vlasta, který navíc k takové činnosti nemá odborné kompetence (svaz má nepochybně dost vzdělaných a zkušených ekonomů, z počišťovače podlahy v autoservisu se ekonomický odborník těžko vykřeše; ovšem zde měla hlavní váhu loajalita k vedení).
Zadruhé: Webové stránky ČSBS by měly obsahovat seriózní informace
Není vhodné, podle mého názoru, uvádět informace o neexistujících záležitostech, o údajných aktivitách, v tomto případě o prázdných komisích; jde o tzv. „mediální centrum ČSBS“ a o „komisi mládeže“. Výsledky jejich činností jsou neznámé.
(Co byste, pane tiskový mluvčí, dělal, kdyby se vás nějaký novinář poptal na činnost těchto komisí? Co byste odpověděl? Konkrétně, ne frázemi.)
Zatřetí: Webové stránky ČSBS by neměly zatajovat informace
Chápu, že zatajujete, zejména před ostatními členy ČSBS, ale i před veřejností, že existuje Platforma „Vraťme vážnost ČSBS“, tedy že zatajujete, že existují její hojně navštěvované stránky. Absolutní ubohostí však je, když zatajujete adresy webových stránek některých oblastních organizací sdružených v ČSBS jenom proto, že si dovolily kritiku současného předsednictva (viz PrintScreen chybějící webové stránky) – v přehledu chybějí odkazy na web Oblastního výboru ČSBS Benešov (http://csbsbenesov.cz/) a na web Oblastního výboru ČSBS Praha 6 (http://csbspraha6.simplesite.com/) – důvodem, proč adresy na tyto webové stránky uvedeny nejsou, je zcela jistě to, že v prvním případě jsem předsedou oblastního výboru já a ve druhém bratr RNDr. Milan Vichta, oba aktivní signatáři Platformy „Vraťme vážnost ČSBS“.
(Co byste, pane tiskový mluvčí, dělal, kdyby se vás nějaký novinář poptal na důvod, proč vedení ČSBS webové stránky některých svých vlastních oblastních organizací zatajuje? Co byste odpověděl? Konkrétně, ne frázemi.)
Začtvrté: Webové stránky ČSBS by neměly být poloprázdné
To je výrazný nedostatek webových stránek – jsou poloprázdné. Což o to, jsou tam zápisy ze schůzí ad., řekněme úřední materiály, ale ty mnoho lidí nezajímá.
Rubrika nazvaná „Historicko dokumentační soutěže“ obsahuje pouze upozornění stránky připravujeme. Ovšem už mnoho dlouhých měsíců. Důvod: ČSBS takové soutěže sice prostřednictvím historicko-dokumentační komise organizuje, ale účastní se jich jednotky autorů (i třeba jen jediný účastník), což svědčí o neatraktivnosti celé soutěže pod hlavičkou ČSBS – její vítěz stejně neobdrží žádnou cenu; viz PrintScreen historicko dokumentační soutěže.
Nejtragičtější je rubrika „Vzdělávací programy“, která by, podle mého soudu, měla být informacemi doslova napumpovaná. Není ani podhuštěná, je vypuštěná: V podrubrice „Publikace“ je informace stránky připravujeme (za současného vedení svaz žádné publikace nevydává, většina finančních prostředků jde na spotřebu vedení, takže na publikace nejsou peníze); viz PrintScreen publikace. V podrubrice „Historický archiv“ je jeden jediný článeček „Poslední hrdinný boj výsadku ,Antropoid’“ z minulého roku a v podrubrice „Multimedia“ se opět dočteme, že stránky připravujeme; viz PrintScreen multimedia.
Rubrika s názvem „Dějiny 1. 2. domácího odboje“ obsahuje pouze jednu e-knihu „Osvobození 1945“ převzatou z Muzea města Ústí nad Labem. Pro současné vedení ČSBS patrně žádný odboj nebyl, a tak je zbytečné o něčem neexistujícím informovat, že; viz PrintScreen dějiny 1. a 2. domácího odboje.
V rubrice „Muzea a památníky ČSBS“, v podrubrice „Pečkárna – Praha“ je pouze základní informace na úrovni okresního bedekru, nic objevného, nic přitažlivého, jakým by kupř. mohlo být video provádějící diváka muzeem, sdělující rozšířené historické informace apod. V podrubrice „Památník odboje Kounicovy koleje“ je to stejné, pouze základní informace patrně převzatá z webových stránek obce. V podrubrice „Muzeum ČSBS – Josefov“ je opět výživná informace stránky se připravují. Tato informace navíc není pravdivá, ČSBS takové muzeum nevlastní, ale pouze financuje (bylo tam soukromé muzeum Waldemara Matušky, které současné vedení ČSBS v rozporu se zaměřením svazu, se stanovami dotovalo; je tam rovněž soukromé První vojenskohistorické muzeum M. Frosta – mnohokrát jsme požadovali, aby předsednictvo seznámilo členy ústředního výboru se smlouvou s p. Frostem o muzeu v Josefově, nikdy se tak nestalo; viz, viz, viz, viz, viz).
V rubrice „Tiskové zprávy“ je zpráva jediná – ze 3. 4. 2020 (ono se přece v našem státě ani v zahraničí nic z toho, co se dle stanov našeho svazu týká, neděje, že ano?!, tudíž není o čem psát); viz PrintScreen tiskové zprávy.
A tak zejména v těch částech, kde by webové stránky měly přinášet pro čtenáře zajímavé informace, jsou obsahově velmi, velmi laciné.
Všimněte si, že většina webových stránek zveřejňuje svoji návštěvnost formou počítadla návštěv, které je na webových stránkách vidět – webové stránky ČSBS nikoliv. Důvod je zřejmý: nejsou navštěvovány; např. Google Analytics, AW stats, Website Traffic - Check and Analyze any Website, Similarweb.com tyto stránky neznají.
Když srovnám zanedbatelnou návštěvnost „centrálních“ webových ČSBS s návštěvností našeho webu − blížíme se k sedmdesáti tisícům unikátních návštěv a přitom naše stránky tvoříme ve volném čase a zdarma, a stránky obsahují stovky významných informací −, pak je zřejmé, že náklady na „centrální“ webové stránky jsou velmi, velmi špatně vynaloženými penězi svazu. Výše návštěvnosti je zkrátka dána kvalitou obsahu. Současný stav „centrálního“ webu ČSBS má z větší části potěmkinovský charakter, je poloprázdný. Jeho návštěvník nutně musí dojít k závěru, že svaz příliš mnoho činností nevykonává.
Jsem rád, že jsem seznámil naše čtenáře s rozborem tzv. centrálních webových stránek ČSBS. Pan Ioannis Sideropulos, tiskový mluvčí, mě k tomu sice vyzval, avšak je zcela jisté, že žádný z mých podnětů na úrodnou půdu nepadne – současné předsednictvo totiž odmítá jakýkoliv kritický názor, přijímá a oceňuje výlučně absolutní loajalitu, subalternost a absenci vlastního úsudku.
Na závěr dovolte osobní poznámku: Je mi jasné, pane tiskový mluvčí, že vaše postavení je mimořádně obtížné, nacházíte se snad až v aporii – na jedné straně není problém, abyste zabezpečil vystoupení kohokoli z vedení ČSBS, zejm. z předsednictva, v libovolném sdělovacím prostředku, jenž se zabývá třeba jen zčásti vnitropolitickými problémy, stačí pouze zvednout telefon, každé takové informační médium po nabídce okamžitě sáhne; na druhé straně však, a to je podstatné, nikdo ze současného předsednictva není schopen ve veřejném prostoru kvalifikovaně vystupovat (připomínám, že předseda Jaroslav Vodička minulý rok několikrát před televizní redaktorkou utekl doslova jako malý kluk − viz). Proto nikdo z vedení na veřejnosti nevystupuje. Máte to tedy těžké. Pokud však chcete cum lupis ululare, nic jiného, než tu tíži nést, vám nezbývá.
PhDr. Vladimír Pelc,
člen ÚV ČSBS,
předseda OV ČSBS Benešov,
signatář Platformy „Vraťme vážnost ČSBS“
ČSBS na Internetu
Tiskové zprávy
Publikace
Multimedia
Historicko - dokumentační soutěže
Dějiny 1. a 2. domácího odboje