Ke stanovisku Platformy upozorňujícímu na porušování demokratických principů
Příprava budoucího XI. sjezdu ČSBS, ale i mnohá jednání pléna ÚV ČSBS v minulosti ukazují, že dochází k popírání demokratických zásad v činnosti svazu. Dochází k manipulaci s účastí delegátů sjezdu, popíráno je právo zástupců všech OV ČSBS účastnit se sjezdu. Příprava delegačního záměru v mnoha případech vzbuzuje nedůvěru a otvírá prostor pro spekulativní úvahy u řady oblastních výborů. Jako typický příklad lze uvést červnové plénum ÚV v roce 2019, kdy bylo na předchozích jednáních rozhodnuto měnit předsednictvo tajnou volbou. Místopředseda bratr Kulfánek připravoval program na toto jednání a do něho nenápadně vložil před toto hlasování bod, zda se má měnit i výkonný výbor. Bylo odhlasováno, že nikoliv. Bratr Kulfánek slavnostně povstal a řekl, že předsednictvo je součástí výkonného výboru, ten se měnit z rozhodnutí právě proběhlého hlasování nemá, a proto se předsednictvo také měnit nebude, a hned přešel na další bod jednání. Takových obdobných manipulací bylo více.
Probíhající příprava XI. sjezdu je tak poznamenaná snahou zachovat převážnou část původního předsednictva včetně stávajícího předsedy. Veškerá přípravná činnost je tak zaměřená na zachování statusu quo. Zkušenosti řady oblastních výborů ukazují na neexistenci metodické i organizační pomoci těmto výborům ze strany vedení ČSBS, vyúsťují ve značně rozdílnou kvalitu práce OV a neexistenci zpětné vazby mezi předsednictvem ÚV a oblastními výbory. Z uvedeného tak vyplývá jediné: Současný stav předsednictvu vlastně vyhovuje.
Za doby předsedkyně Dvořákové jezdilo předsednictvo do jednotlivých oblastí a zajímalo se o jejich činnost a pomáhalo řešit místní, ale i zásadní problémy. Tato výjezdní zasedání byla zrušena údajně z úsporných důvodů. Podceněna je i úloha názorové jednoty. Diskuse na jednáních se vkládá až na poslední místo, aby nezbyl dostatečný čas na projednávání problémů svazu, výměnu názorů a sjednocování se na východiscích v duchu věcné, otevřené a demokratické diskuse. Formalita a přespřílišná byrokracie vládne již několik let celému svazu v jednotlivých oblastech řízení.
Nedostatečná pozornost je věnována také prudkým názorovým změnám pravicových politiků ve vnímání „nových“ pohledů na nedávnou minulost – bohužel opět bez vyjádření jasných stanovisek a postojů svazu zaujímaných k těmto otázkám. Ten v řadě obdobných situací jen pasivně mlčí. Úroveň prezentace svazu ve veřejném prostoru silně vázne, klesá autorita a vážnost celého našeho svazu, což se mimo jiné promítá i do oblasti rozšiřování členské základny.
Z činnosti ÚV nevyplývá ani žádná zřetelná budoucí perspektiva existence svazu, a i přesto víme, že máme silného protivníka v některých německých spolcích. Z toho pro nás plyne jediný závěr: Svaz je nutné udržet a postavit na vyšší autoritativní pozici v hájení národních a státních zájmů. Tyto německé spolky, ale již i někteří němečtí politici zdůrazňují své požadavky a až silně zasahují (s podporou mnohých českých politiků), dochází k hrubému vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. Jsou to neustálé útoky na Dr. Edvarda Beneše, na prezidentské dekrety po obnově republiky a další tlaky. Pasivita a neakceschopnost svazu právě v těchto otázkách vyúsťuje v deziluzi u členů svazu, promítá se do obav o další budoucí existenci svazu.
Pasivita se také odráží v neřešení budoucích prostor pro kancelář ústředního výboru. Pokud se budou prodávat další podlaží budovy Legerova 22 bez snahy zajistit především nějaké dostačující, ale již trvalé budoucí sídlo ČSBS, pak je to podřezávání větve, na níž svaz sedí. Zatím pro řešení tohoto problému současné vedení neudělalo nic úspěšného a v posledních několika letech se tato myšlenka na řešení této situace vytratila i z jednotlivých programů jednání.
Připravuje se sjezd, ale od zářijového jednání roku 2020 neproběhla vůbec žádná názorová diskuse, protože nebylo možné svolat ústřední výbor. Bylo to způsobeno tvrdými karanténními opatřeními, která neumožnila v řadě oblastí konat ani volební konference. Za toho stavu se úmyslně a urychleně uzavřel 18. března seznam delegátů bez možnosti prodloužení termínu v důsledku trvající pandemie. Tím je z podílu na sjezdu vyřazena celá pětina oblastí. To je také jednoznačně znak manipulace – zbavení se té části delegátů, kteří zrovna nepodporují současné vedení svazu. A tak se za těchto podmínek zřetelně rýsuje snaha o zakonzervování daného stavu, a to právě v době potřeby zásadní změny, bez které je nemožné prosadit zvýšení prestiže svazu v očích široké veřejnosti.
Jaroslav Bukovský, OV ČSBS Plzeň