Nedůslednost v hledání úspor v hospodaření
Pokud se má opravdu ušetřit, pak se musí především zavést důsledná personální opatření: snížit stav zaměstnanců a u zaměstnávaných důchodců přejít od zaměstnaneckého vztahu na brigádníky, kteří budou dělat za odměny (mají přece svůj důchod) a ne za pražské průměrné platy… I za těmito lidmi musí být vidět řádný kus odvedené práce a ta musí být také důsledně kontrolována i co do opodstatněného obsahu. Vždyť platy zaměstnanců stále dosahují nejvyšší úrovně na výdajové části rozpočtu. Tak například, proč potom, když se zrušila centrální evidence, se zavedla funkce pracovníka, který na ni dohlíží, nebo s ní pracuje? A co je pak tím užitečným výsledkem této činnosti?
Další nemalá zátěž v celoročním rozpočtu ČSBS je vlastnictví Muzea vojenství v Jaroměři. V době, kdy se toto muzeum přebíralo do správy ČSBS, se předpokládalo, že jeho provozování bude samostatně dotováno Ministerstvem kultury – výsledek je takový, že tato jednání zřejmě nebyla ani zahájena, muzeum je stále soukromým vlastnictvím sběratele a za dobu několika let vše stojí v původním stavu, který se z místa nepohnul, jen to odčerpává peníze ČSBS. K čemu je Českému svazu bojovníků za svobodu takové muzeum vojenské techniky, které vlastní soukromník a které ČSBS pouze dotuje. Neprovedl se soupis exponátů, nezměnilo se vlastnictví, neprojednaly se slibované dotace od MK. Je to také nedůslednost, která jde proti úsporám.
Náklady na existenci Národního Osvobození (NO) činily v roce 2019 tři čtvrtě milionu. Z toho zůstává značná částka ležet v podobě remitend a prostorově zaplňuje redakci. Faktem je snížený zájem o odběr NO jako důsledek dehonestace ČSBS, ale vliv má také výrazná autocensura, která se vyhýbá komentování nedávných protinárodních a protistátních kroků jednotlivých komunálních politiků, intenzivnímu předělávání příčin, průběhu a výsledku druhé světové války a i jiným tímto tiskem ignorovaným záležitostem, které patří do obhajoby skutečností, jež se odehrály v nedávné minulosti, jejíž udržení v nezkresleném stavu je jedním ze základních poslání ČSBS. Skutečnost je taková, že v poslední době se stále navyšuje počet výtisků remitend oproti klesajícímu počtu stálých předplatitelů. Správce stánkového prodeje uvádí číslo 315 tisíc Kč ležících v průměru za rok v remitendách.
Na lednovém jednání výkonného výboru 21. 1. 2020 při kontrole zápisu z 10. 12. 2019 na tuto skutečnost bylo upozorněno a objevila se v zápise z lednového zasedání, ale bez jakéhokoliv dotažení do konce. Je pravda, že remitendy se u čtených tiskovin průměrně pohybují na úrovni 30–40 %, v případě NO remitendy značně přesahují běžnou úroveň Faktem je ta skutečnost, že se hledají úspory, najdou se, ale v zájmu vytváření úspor se nevydávají žádná příslušná opatření, což je především nedůslednost.
Možná, že by se našly i další příklady, které by mohly, ale nevedou k vytváření úspor. O to by se měl především starat celý ÚV ČSBS a mělo by se toto téma stát základem programu jednotlivých budoucích jednání. Jednání ÚV ČSBS ale stále spadají do neměnného stereotypu.
Ing. Jaroslav Bukovský, OV ČSBS Plzeň, člen VV ÚV ČSBS